I když se může zdát, že máme čím dál méně článků za poslední dobu, nezahálíme a pokud to čas dovolí, vaříme vesele dál a fotíme do zásoby, protože jednoho dne (jako dnes) dojde na to, že tu ukážeme, co všechno jsme v poslední době ukuchtili, ale nestačili na blog dát (protože jako každý "normální" člověk trávíme většinu dne v práci a občas se tetelíme jen na to, jak večer přijdeme domů a upadneme do postele, a tak romantická představa ťukání do klávesnice á la Carrie Bradshaw v kuchařské zástěře vezme za své).
Většina lidí začíná den snídaní...snídaně milujeme, ne vždycky je ale čas si ráno něco uvařit. To co stihneme jste mohli vidět v minulém článku a složitější snídaně si necháváme na víkend. Přes týden ale nesmí chybět jedna věc - dobrá káva. Za sebe můžu říct, že kávu miluju. Ne, nejsem žádný znalec ani odborník na přípravu, ale káva mi zkrátka chutná a umí mi perfektně nastartovat den a nepotřebuji žádná složitá zařízení na její přípravu. V tomto jsem docela staromilec, obyčejný mokatier na mletou kávu mi stačí a navíc dostanu mnohem lepší kávu než když se musím spokojit s nějakou instatní břečkou (třeba v práci). Jo, a aby toho nebylo málo, rád si do kávy dopřeju i pořádnou dávku mléka (už slyším ty rádoby poučky, že se tím káva rujnuje, bla, bla, bla...kašlu na to).
Obědy jsou v práci většinou pasé, jelikož se mi většinou stane, že musím dodělat nějakou práci přes poledne a pak mi akorát zbude čas na skok do lahůdek. Sem tam se mi podaří dostat se do masny na Hlavním nádraží tu v Brně, kde mají teplý pult...a taky věčně narváno...za pár kaček tam člověk najde výbornou klasiku (pečené kuře, kuřecí rolky se zelím, výpečky, řízky, sekanou a moře dalšího plus spoustu různých příloh). Takže...standardní neuspěchané obědy zase spíš o víkendu :-)
Večer nás občas/pravidelně přepadne nepřekonatelná touha na něco sladkého a jsme ochotni kvůli tomu i chvilku v kuchyni strávit. V tomhle momentu nás napadnou pouze 2 slova: Leila Lindholm. Je to naše švédská inspirace a její kuchařka A piece of cake je přímo perfektní.
A co vy? Jak u vás vypadá běžný týden vs. vaření a "pravidelná strava"? Nosí se to ještě vůbec?






